AVL 7.1.2006

No moc se mi o tom psát nechce, ale měl bych.
Celkově to z objektivního hlediska takový propadák nebyl, hráli jsme pouze se soupeři, kteří byli v tabulce nad námi a vyhráli jsme dva ze tří, ale subjektivně to (ostatně asi jako všichni) hodnotím trochu jinak.

Klasika. 9:15 na Julisce. Den předem jsme na tréninku nepostavili saka, neboť nás prudný dědek vrátný vyhodil, jako že je už deset a končíme. Proto bylo lehké zpoždění.
První zápas byl s Kolovrátkem (teď druzí v tabulce) a hrál se v zelené. Složení nahrávka Janie a Lenka, blok Marek a Ondřej a smeč Tom a já. První set jsme na ně vlítli a docela jasným rozdílem vyhráli. Dobře jsme tak soupeře rozehráli, ve druhém setu klasicky polevili a už se to vezlo do tiebreaku. V tiebreaku to taky nebyla žádná sláva, ale nakonec Boogy byli štastnějším týmem (16:14). 2:1. Dva body.

Druhý zápas byl s SK Dolní Počernice (v tabulce sedmí) a hrál se na kurtu C po jednozápasové pauze. Janie vystřídala Jana a už začátek byl docela podivný. Soupeři asi byli burani a při rozsměčování je naprosto nezajímaly míče, které se na jejich polovině hřiště odrážely a kutálely se pod nohy našich smečujících hráčů. Stalo se tak, že jeden z míčů se v dost nevhodnou chvíli dokutálel mně pod nohy. Naštěstí se z toho nevyklubal výron ale pouze jaksi naražená vnější klenba nártu a mohl jsem dál hrát, ale můj už tak dost matný výkon to ještě sráželo. Od začátku jsem hrál na bloku v domění, že Ondřej na smeči mě dokáže s mojí skákací indispozicí nahradit a hůř než on asi blokovat nebudu (moc mu to dnes neslo). Ouha! Blokoval jsem zcela marně a nahrávky do středu jednoduše nechodily. Připadal jsem si dost zbytečný. A co se stalo dalšího? Začali jsme se hádat a vzájemně si vyčítat chyby. Nejhorší, co nás mohlo potkat. První set byl propadák. Hrůza. Jen marnosti a ukolébanosti soupeře jsme mohli vděčit za to, že druhý set jsme vyhráli a v tiebreaku jsme se hecli a vyhráli taky. 2:1. Další dva body, ale nálada na bodu mrazu.

Třetí zápas hned následoval. Proti nám stály rozehrané Ztráty a nálezy s Víťou a Šárkou. Hned od prvních chvil bylo dost jasné, která bije. Jednotlivé výkony nebudu komentovat, bylo by to neobjektivní a navíc asi i nepravdivé. Prostě jsme se hádali a prohrávali. Oboje čím dál víc. Do druhého setu jsme vystřídali Lenku za Janu a já jsem se posunul zpátky na smeč, ale ani to nepřineslo kýžené výsledky. Nebyl už to takový debakl, jako v prvním setu, ale každopádně jasná a zasloužená prohla 0:2. Nebyl to nepřekonatelný soupeř. Ze všeho nejspíš jsme se porazili sami. Špatná morálka je zabiják dobrých výkonů.

Celkově tedy 4 body z 9 - 44%. Celkově máme tedy po 10 zápasech 17 bodů, 57% úspěšnosti a patří nám průběžná osmá pozice. Levá strana mého levého nártu je lehce nateklá s nádechem do hnědozelena. Ale už se to postupně docela lepší.

Závěrkem se omlouvám všem za svoje hrozné výkony a hlavně za ty hrozný kecy. Pokusím se, aby se to už neopakovalo. Tom tak napůl slíbil, že se chopí role trenéra, docela si od toho dost slibuju.