Boogy silvestr

Tak je za námi již třetí ročník Boogy silvestru. Letos poněkud akčnější.

První skupina, označme si ji pracovně jako A (Já, Janička a Marek) vyrazila ve vozu Škoda 135L po uklouzané D1 hned na místo. Jaké ale bylo překvapení, když na příjezdové cestě, kudy jsme se zatím vždy dostali, bylo půl metru prašanu a kolem projíždějící lyžníci si při pohledu na zapadlého favorita a dva blbečky nasazující řetězy klepali na kulichy zakrytá čela. I vyhrabali jsme nebohou plechovku ze závěje a vyzpovídali domorodce, zdali náhodou není protažená cesta z druhé strany.
I jo. Hurá! Objeli jsme kopec, a cesta protažená opravdu byla. Dosáňkovali jsme až před chalupu (což se později ukázalo jako strategická chyba) a podívali se na zahradu. Vše bylo zapadáno půlmetrem sněhu, vrátka tedy nešla otevřít. Tak jsme přelezli plot, dobrodili se ke dveřím, zatopili, vzali lopaty a začali kopat cestičky závějemi.


Druhá skupina, s pracovním označením B (s důležitostí to nemá nic společného), ve složení Tom, Terka, Ondřej a pes Fanny, mezitím jela do buržoustského centra nákupů Tesco a nakoupila za nekřesťanský peníz jídlo, ale hlavně pití, jako na dvoutýdenní výpravu za kamennými játry. Pak se i Béčko přesunulo na venkovskou sněhovou klouzačku, aby asi kilometr od chaty i s jídlem zapadlado závěje. Za tmy jsme se s Tranzitem (ale byl to Volkswagen) asi hodinu a půl lopotili, než byla naše snaha shledána marnou. I zavolali jsme o pomoc hajnému, který během chvíle přispěchal i s traktorem a dotáhl tranzita na křižovatku u chaty. Že mu utečeme bez zaplacení se nemusel bát, protože milý tranzit tam okamžitě zase zapadl.

Původně předpokládaný příjezd cca ve tři odpoledne byl překročen pouze o čtyři hodiny, zato uz bylo aspoň trošku tepleji. Večer jsme hráli osadníky.

Pátek se odehrával ve znamení sněhu - padal celý den. Samozřejmě jsme vstávali pozdě.

Jediný Ondřej se nechal zlákat k trošku akčnímu trávení času a tak jsme odpoledne na dvě hodinky vyrazili běžkovat po okolí. Véliká legrace to byla.
Večer jsme pak jeli s Tomema Markem pro Bětku na autobus. To abychom si mohli povídat, v případě zapadnutí. Projevila se ona strategická chyba zajíždění až k chatě - byli jsme postaveni před rozhodnutí: vycouvat těch 100 metrů polozapadlou cestou nebo odházet lopatami vjezd do dvora, otočit se, a jet popředu. Vybrali jsme první možnost a těch 100 metrů se kodrcali asi půl hodiny. Každopádně Bětku jsme nakonec dovezli a večer zase nasávali, povídali, hráli hry (třeba talisman) a tak vůbec.

Na silvestra se nic akčního nestalo. Zevling, pití, povídání, zase hry, tentokrát zase osadníky, twister, psychog...
Večer jsme pyroman já a pyroman Marek odpalovali ohňostroje, pilo se šampáňo ze svítící lahve a povídalo asi do tří do rána.

Ráno (před polednem) se začalo s úklidem, v jednu bylo hotovo, zahráli se další osadníci, zapakovali jsme se a vyrazili. Jaké mě ale čekalo překvapení, když jsem zavolal hajnému o vytáhnutí traktorem a dozvěděl jsem se, že zrovna jede pryč, že jsem měl zavolat dřív a že se vrátí tak v šest. Následoval návrat do chaty, krátký kousek talismanu, spousta topinek a čaje a skutečný odjezd kolem šesté.

Samotná cesta byla dost nepříjemná. Dlouhá cesta s řetězy a namrzlá D1 protáhla normální dvě hodiny na čtyři. Tomáš s terkou pak mohli být podle mých propočtů doma nějak po půlnoci. Splnění naplánovaných odjezdů a příjezdů se nám nějak nedařilo. Ale dojeli jsme, takže úspěch. Podmínky nebyly ideální.

Celkově hodnotím letošní silvestr jako nejpodařenější z těch dosavadních tří, hlavně díky největší účasti a nejextrémnějším podmínkám. Co na to říkáte? Komentáře se vkládají velice snadno, tak se do toho pusťte.