Karlovarský festlival

Letos jsme, stejně jako loni, s Janie vyrazili na filmový festival do lázeňského města. Po loňské zkušenosti s neuvěřitelnou narvaností v době státních svátků jsme se letos rozhodli, že pojedeme na dny pracovní. A bylo to šťastné rozhodnutí, protože, narozdíl od loňska, jsme se dostali na všechny filmy, co se nám zdály hodné naší návštěvy. Ale všechno popořádku.
Do města Mattoniho vody jsme dorazili v neděli odpoledne. Poměrně záhy jsme potkali Marka s jeho ženami a koupili si akreditaci na celé tři dny v domění, že loni to bylo jen kvůli svátkům. Jak se později ukázalo, byla to chyba. Na pokladně jsme se dozvěděli, že na neděli jsou lístky pouze na třetí díl filmu Creamaster a snad ještě na nejakou další ptákovinu. Takže jak? Všichni jsme se usadili do šněka před hlavním sálem (oproti loňsku vítaná změna) a hodinku a něco čekali, jestli se dostaneme na film "Kráska v nesnázích" s Gaislerovou a Abrhámem v hlavních rolích. A vyšlo to, sice bylo narváno a seděli jsme na schodech, ale stálo to za to a film se docela dal. Nejlepší postavu ale stvárnil Schmitzer. Docela doporučuju ke shlédnutí, ale kilo do Pražského kina bych za to asi nedal. Hodnotím 2.
Jako další film následoval Holandský snímek "Het Schnitzelparadijs" neboli "Ráj řízků", pomádovitý kýč o mladém marokánci v Nizozemí, který nechce na medicínu, kam ho nutí otec, ale radši jde mýt nádobí do hotelu Modrý Sup a sbalí tam dceru majitelky. Nebylo to nic extra, ale zase si to na nic nehrálo... vlastně docela sympatický snímek, i když Markovi se nelíbil. Hodnotím 2. Vtipné bylo navíc ještě to, že radši než na čekání před malým sálem jsme dali přednost vyslání rychlého (a vysokého) posla pro lastminute vstupenky, což se nakonec ukázalo jako skvělý tah, protože nepochopitelně pořadatel na akreditace nikoho nepustil, ačkoliv bylo docela dost volným míst, o schodech nemluvě.
Spaní v městečku bylo OK, testing stanu dopadl na výbornou (jsem ochoten zapůjčit na orlík).
Úterý začalo nepříjemným vstáváním. Dík Markovi za snahu při rezervaci lístků, i když nebyla moc úspěšná. Tady se vraťme ke smyslu té akreditace. V neděli jsme se na lístky vybodli, protože už na nic nebyly. Na pondělí jsme zarezervovali jeden film (taky skoro na nic už nebyly). A na úterý jsme stihli zabookovat jen jeden, ostatní už v 7:10 taky nebyly. Poučení pro příští rok je, koupit jen jednodenní a brát lastminute nebo stát fronty.
Teď k programu. Začali jsme "Štěstím", které mě dost zklamalo. Stejné tváře herců jako v Krásce v nesnázích a ostatně i ve všech ostatních českých filmech. Herecké výkony dobré (Liška a Vilhelmová jsou jistota), scénář a nápad slabý. Přišlo mi to příliš srdceryvné a jednoduché. Hodnocení 3.
Pak následovalo příjemné polehávání u bazénu, kterým jsme strávili asi tři hodiny a pak večerní nářez. Nejdřív nám hvězda festivalu Marek sehnal zase lístky na lastminute a nemuseli jsme se tlačit ve frontě potažmo na schodech. Film byl z Norska, jmenoval se "Repríza" a měl tam svou premiéru (už tím dokázal moderující člověk (vždycky jsem při úvodních kydech tiše trpěl) publikum pobavit. Film byl docela hezky natočený, ale poněkud málo mi říkal. Dlouho jsem nechápal o čem vlastně je, o čem se vlastně v jednotlivých scénách jedná a tak podobně. Možná je to tím, že jsem na pochopení moc hloupý, protože ostatním se film očividně líbil. Humor partičky chlapců mi přišel super, hlavně to, jak vystresovali tu nakladatelku u moře. Hodnotil jsem 3, ale když tak o tom přemýšlím, bylo to spíš tak 2-3. Marek s děvčaty se po tomhle filmu vydali k domovu se slovy, že už mají přefilmováno.
Hned po půlhodince následoval film, na který jsme už od rána měli lístky. Film byl Bulharský a jmenoval se "Vánoční strom". Základním rysem filmu bylo, že nebyl o vánočním stromu. Občas se tam strom na minutku objevil, ale nijak se neprojevil. Byla to nuda od samého začátku - mělo to mít šest částí, které popisují život v Bulharsku, ale ani jedna z částí nikam nesměřovala a neměla myšlenku ani děj. Prostě trapas, a jestě ke všemu nechutný, když v první scéně poráželi tele a nechali tam fakt bezva záběry na zpola uříznutou hlavu při vykrvácení. Já vím, že se to tak normálně dělá, ale vidět to nemusím. Asi v polovině čtvrté části (celé to mělo přes dvě hodiny) jsme odešli a oba s Janie svorně hodnotili nejhorší možnou známkou 4.
Úterní dopoledne se neslo ve znamení shánění lístků. Nedokázali jsme vstát dostatečně brzo na hodinové press lístky a tak jsem se musel bít standardně o lastminute. Ráno to bylo docela v klidu, dostali jsme se na "Thank you for smoking", americký film o lobbistovi za cigaretový průmysl, který bezvadně vyjadřoval můj postoj k zakazování kouření - Každý ví, že je to zdravý škodlivé atd a jestli někdo i přesto kouří, je to jeho věc a nemá smysl psát na krabičky výhrůžné nápisy. Mělo by se začít psát na hambugrery, že se po tom tloustne a způsobuje to kornatění tepen. Lobbista ale ovlivňuje svého syna, který k němu vzhlíží a občas váhá... Film byl vtipný, hlavně co se týkalo argumentací a pří. Byla to docela komerce, ale mělo to smysl a cíl, nešlo to mainstreamově a bylo to pěkně natočené. Dal jsem jasně za 1. Hurá, nejlepší letošní film!
Hned co film skončil, vyrazili jsme k lastminute pokladně pro lístky na "Krátké filmy", které většinou stojí za to na každém festivalu. Začínalo to ale za 20 minut a moc jsem v úspěch neveřil. Lidu se u pokladny srotilo docela dost, ale jako zázrakem jsem opravdu dva lupeny utrhl a dokonce i v sále uhájili pěknou pozici u sebe (sedadla na lístky byla každé jinde). Krátké filmy byly docela úspěšné, ale rozebírat je nebudu, to bych tu seděl ještě dlouho (třeba se toho úkolu zhostí Janie?). Prostě mají výhodu v tom, že když je jeden slabší, ostatní to vynahradí. Nehodnotilo se(kupodivu), ale dal bych jim jako celku 2.
Odpolední vedra jsme zase strávili u bazénu a večer zbýval poslední film a to polský "Jestem" o
jedenáctiletém bezdomovci, kterého notorická matka poalala do děcáku, odkud utekl. Potlouká se docela dlouho leckde a nakonec se usídlí ve zrezavělé lodi. Tam ho začně děsně uhánět devítiletá holčička z bohaté rodiny, kterou nikdo nemá rád (podle jejích slov) a začně poněkud podivná lovestory malých dětí, která nejenže nevypadala reálně, ale byla fakt docela ujetá. Párkrát se taky zastaví za matkou, což jsou docela nepříjemná setkání plná zloby a nedostatku mateřských citů. Nakonec z neznámých příčin nabonzuje starší sestra malé holčičky kluka fízlům, kteří si ho odvezou. Hodnotil jsem 3.
Výsledné hodnocení v anketě najdete zde. Musím se pochválit za výběr filmů, docela dost mě potěšilo, že z dolní části jsme byli pouze na tom nešťastném Vánočním stromku. Pak dlooooouho nic a až v horní polovině Schnitzelparadijs a už pod 1,5 ostatních šest filmů. Letos to bylo bezva, počasí vyšlo a tak vůbec. Vítám komentáře od všech, kteří se festivalu taktéž účastnili. A koneckonců i těch, co se neůčastnili.