Štvanice 20.8.2006 - Adekvátní výhra

Na tomhle turnaji bylo pouze šest týmů. Ondřejova úvaha o tom, jak na Křivoklát jede 20 týmů z Prahy, zatímco na turnaj v Praze se nikdo nepřihlásí, má něco do sebe. Zase na druhou stranu lze porovnat s Křivoklátem i tak, že jsme si líp zahráli, míň čekali a nakonec ještě skončil na bedně.
Sestava: Janie (nakonec ano), Bětka, Ondřej (C), Michal (SK), Tom, já.
K systému: Byly dvě skupiny po třech týmech. Druhý hrál se třetím z protější skupiny a první postupoval přímo. Skupinu jsme vyhráli po dvou zápasech, které byly jako přes kopírák. První set těsně prohraný, druhý těsně vyhraný a tiebreak se už nějak došolíchal. Oba zápasy měly společné taky to, že jsem hrál hrozně. Tak nějak jsme se s Tomem průměrovali, on hrál dobře. Soupeři byli docela zvláštní - ti první docela i smečovali a druzí měli všeho všudy jednoho rozumného hráče do útoku a všechny body jsme jim dali my (hlavně já). Hlavní je samozřejmě výsledek, skupinu jsme vyhráli a čekali na soupeře, kterým se po dlouhém souboji s posledním z naší skupiny (ti s jediným hráčem) stal Banik.
Ještě myslím stojí za zmínku souboj o druhé místo v naší skupině, kde první set skončil 25:2 a druhý 25:12.
S Banikem jsme zase prohráli první set po zcela matném výkonu. Taky jsme si s Tomem vyměnili místo smečaře-losera a směčaře, co dělá body - začalo se mi víc dařit a Tom naopak podskakoval náhdy a vyhazoval. Pak jsme se konečně probudili a v tomhle (asi nejlepším zápase), jsme v druhém setu jasně dominovali. Tiebreak byl zpočátku taky jasný a i když udělal Banik za stavu 9:14 tři body za sebou, čtvrtý matchball už jsme proměnili.
Nakonec bylo finále proti našim starým známým ze skupiny. Docela hodně foukalo (přes den párkrát i lehounce sprchlo), hra se vyznačovala hlavně chybami a body se dělaly hlavně chybami. Dodrželi jsme tradici tiebreaků, první set jsme docela v poklidu vyhráli, druhý jsme naopak kupili chyby. Tiebreak byl zpočátku vyrovnaný, pak soupeř několika vysloveně šťastnými míči odskočil na 8:13. Dotáhli jsme obranou s Ondřejem a mnou na síti na 13:13 (no spíš to dotáhl soupeř), pak následovala ztráta a rozhodující míč zápasu. Skvělý příjem, skvělá nahrávka za dvě na mě a zprasený balón pod pásku. Stydím se ještě teď.
Takže z toho bylo nakonec druhé místo a adekvátní výhra v podobě úchylných kloboučků od relaxu. Mám doma dva modré, kdyby o ně někdo projevil zájem, rád je předám. Tohle opravdu nosit nebudu. Celkově mi připadaly docela dobré výkony na nahrávce. Blok byl v podání Michala klasicky dobrý, Ondřej se "nevěděl postavit". Smeč proměnlivá... asi jako počasí. Boogy rulezzz, ale jen trošku.