Kolečko Křivoklát 2006

Již poprvé se letos Boogy zúčastnilo amatérského volejbalového turnaje ve sportovním areálu Kolečko těsně vedlo Křivoklátu. Scházeli jsme se jako švábi na pivo - Roztoky green Rocket dovezla mě, Janie (ta tentokrát nehrála za boogy), Zajíčka a Marka. Jana přijela osobní autodopravou s rodiči, Bětka pohrdla jakoukoliv spojitostí se zbytkem týmu a zajistila si svezení s nějakým konkurenčním týmem. Tom s Terkou přijeli pohřebáckou dodávkou.
Už cesta stála za to. Na Beroun OK, pak ještě chvilku docela dobré, ale asi 15 km před Křivoklátem se vynořila z lesů obluda - silnice, která byla horizontálně úplně rovná, vertikálně taky žádná tragédie, ale...! plná obrovských děr. Asi kilometrový úsek pokrývaly díry tak půl metru v průměru a 5-10 cm hluboké. Po dobré silnici bych tam jel 90, takhle to bylo 20 a bolely mě tlumiče...
Turnaj měl už po druhém kole hodinu zpoždění, takže se dlouho čekalo. Ve skupině jsme měli Tyče a Lazaři. První set prvního zápasu byl v klidu, chyby soupeře nás nesly vzhůru a vyhráli jsme 25:14. Samozřejmě jsme pak přestali hrát a druhý set jsme v podstatě pustili. Výsledkem 23:25. Kupříkladu já jsem si myslel, že za výhru na body (hrálo se pouze na dva hrané sety) bude víc bodů do tabulky, než za prohru na body. A ono ne.
Naštěstí Lazaři byli ještě slabší, takže drama ani nasazení z naší strany se nekonalo, vyhráli jsme 2:0, ve skupině jsme o skóre dostali Tyče a náš další soupeř měl vzejít z dvojice Sandokan-Banik (v Baniku hrála Janie), Bohužel Banik byli loseři a dostali naklepáno, takže duel nakonec nebyl. Sandokan proti nám pak nastoupil se třemi ženami (jeden hráč prý odešel) a s tak oslabeným týmem se dalo hrát docela snadno. Každopádně 2:0 a po krátké pauze přišel první (a poslední) silný soupeř - ExBača.
Tady už to bez nasazení nešlo - soupeř byl silný na bloku i smeči a rozhodčí... škoda slov. V prvním setu se nám dařilo držet stav až do stavu 15:15, pak soupeř trochu odskočil a i přes veliké úsilí to nevyšlo líp, než na 22:25. Duhý set byl o poznání horší, nedařilo se (hlavně mě, třeba Tom to solil bezvadně) v útoku a pole taky mohlo být občas lepší. Každopádně mi připadalo, že jsme hráli s velkým nasazením a dost mě přibrzdila v rozletu Janie, která po zápase prohlásila, že jí to zrovna moc akční nepřipadalo. Vyzdvihuju náhru, s tou nebyly vůbec problémy.
Celkově to vyšlo na 5-8 místo z asi 25 týmů. Shodli jsme se, že by to chtělo ještě jeden zápas, ale upřímně, počasí na to moc nebylo, takže buďme spokojeni, že to bylo aspoň takové, jaké to bylo. Jen mě mrzí, že jsem tam zapomněl svůj úžasný vystřelovací deštník.