Byrokrat ve squashi 25.11.2006

V pátek na Boogy volejbálku mě Sašula přesvědčil, že je dobrý nápad jít na byrokrat, jelikož je to super akce, pomůžu týmu, kterému onemocněl jeden hráč, příslušná byrokratická firma za mě zaplatí to nehorázné startovné (1000 vočí..!) a každopádně dostanu cenu. Tak ok, sice jsem už tak měsíc nehrál a předtím jsem spíš dostával náklep od Tačmena...
Hrál jsem za firmu Printsoft a musím říct, že lidi super. Ze čtyř týmů (Freesport nepočítám), jsem si nemohl vybrat lépe. Snad ještě AKRO se zdáli taky normální, ale zbylé dva týmy... šílenci. Právě první zápas byl proti BSC (první dvě fotky v galerii) a soupeře jsem musel nazývat velmi vulgárně. Tatam byla předpokládaná klidnost lidí, co si přišli zahrát. Dialogy vypadaly asi takhle: Já-"hele, chlape, tam si mi docela vadil, zahráls to do sebe, dáme asi novej, ne?" On-"hovno, to už sis, ty vole, zahrál. Musíš to říct hned" nebo na konci po několika podobných akcích: On-"AUT!", Já-"to nemyslíš vážně, ten byl dobrej. Výrazně pod čáru (myšleno postraní)", On-"to sotva, 6:1", Já-"to, že nevidíš není můj problém, tenhle bod ti nenechám, koukni na diváky (venku lidi ukazovali, že byl dobrej)", On:"no dobře, tak dáme novej.." Fakt dement. Každopádně jsem první prohrál, i když to nebylo o moc. První set jsem měl i nějaké setboly, pak jsem už nevydržel psychicky a bylo to horší.
Druhý zápas byl s člověkem v podobném duchu, ale ten neuměl hrát a zase o to víc se vztekal. pohoda 9:2 a 9:0.
Docela mě to štvalo, ale třetí zápas byl pak se Šnekem, takže žádné velké emoce, jen škoda, že Šnek ráno zlomil raketu a byl nejak celkově ve špatném rozmaru i formě. Hra nic moc, ale skóre OK.
Čtvrtý zápas byl skvěle vyrovnaný, v tempu a hlavně hraný s klidem. To jsem si užil, škoda jen pokračující únavy. Vyzkoušel jsem Energy Gel od Penca a je sice hnusný, ale funguje, přestaly se mi klepat nohy a prsty. Po velkém boji jsem zápas proti dvojce týmu Akro vyhrál dokonce ve dvou setech. Z našeho týmu teda já 3/4, holka 2/4 a kluk 1/4. Celkově v tabulce jsme skončili třetí o skóre před Simply, ale asi bylo málo zápasů (já už teda hrát nechtěl) a tak se hrálo ještě o třetí místo. Tam jsme se rozhodli prohodit si soupeře ze skupiny, což byla největší blbost. Já hrál proti magorovi a profíkovi a neměl jsem šanci (aspoň to netrvalo dlouho). Zase se potvrdilo, že turnaj moc o pohodě není. První set skončil jasně 9:1 a ten člověk si mě tam vodil jak chtěl. Ve druhym jsem udělal pár náhodných míčů a po nějaký jeho chybě slavně vyrovnal na 1:1. Ten blázen začal nadávat a hodil raketou (jistě drahou) docela silně proti zdi. Pak si mě zase začal vodit a skončili sme za pět minut podruhý 9:1.
Holka souboj vyhrála a čekalo se na chlapa. Ten měl souboj vyrovnaný a nakonec prohrál, takže na nás zbylo čtvrté místo. Kdybysme soupeře prohodili (jako vyšší v tabulce jsme vybírali), tak kolega dostal naklepáno stejně jako já a já tamtoho lempla porazil a třetí místo by nás neminulo.
Celkově to hodnotím tak nějak podivně. Kdybych si to měl platit, tak už bych se tam neukázal, ale takhle se to dalo. Pořádná porce hry (ještě stále se skoro nemůžu hýbat), svačina a oběd, a navíc i nějaký ceny od COTY. Teda dezodor do bot uplně nebyl můj sen, ale lepší, než nic. Hlavně, že tým byl v poklidu a škoda, že tam bylo tolik magorů.

Turnaj právnické fakulty

Právník sice nejsem, ale vzhledem k tomu, že mě na turnaj pozval matfyzák a měli jsme sestavu snad odevšad, jen ne z právnické fakulty, asi to nevadilo. Turnaj se konal ve SCUKu v Hostivaři a náš tým Turbosvišti byl v sestavě: Bára, Ája, Ondřej, Saf, já, Sq a Číža. Schválně jsem se napsal mezi blok a smeč, protože přesně to mě čekalo. Ve skupině nás čekaly tři zápasy a s překvapením si uvědomuju, že jejich výsledek je stejný, jako ze sobotní AVLky - 4/9 a stejné výsledky jednotlivých zápasů. Lehce zmateční organizace pak vyústila ve zbytečně odehraný zápas (ze tří skupin postupovaly dva týmy ze třetího místa a protože ti poslední neměli ještě všechno odehráno, měli jsme utkáním rozhodnout, kdo z těch ostatních třetích je jako lepší (měli jsme shodný počet bodů i míčů)), který jsme vyhráli, ale nakonec postupovali poražení taky. I postoupili jsme tedy po čtyřech zápasech do pavouka a začali konečně sbírat vítězství.
Systém se s postupujícím časem měnil - nejdřív se ze hry na dva vítězné sety přešlo na dva hrané a pak se dokonce začínal set za stavu 7:7. Akční útočná hra se také postupně měnila na "kdo udělá míň chyb a blbostí" a já jsem se chtě nechtě přesunul z pozice smečaře na blok, protože Saf tam byl zcela ztracený a neblokoval a neútočil (jeho pozoruhodný styl - bušení do balónu zcela bez rozmyslu - ze středu sítě moc úspěch neměl).
Tato změna hře kupodivu prospěla a postupně jsme porazili i ty, se kterými jsme původně ve skupině prohráli. Netrvalo dlouho a ocitli jsme se ve finále, kdy se všichni sotva vlekli, jelikož to byl už sedmý zápas. Na první set jsem střídal a ostatní Svišti ho vyhráli 25:22. Na druhý jsem šel hrát a hned jsem ho zkazil. Nebo možná ne, ale objektivní realita je, že ačkoliv hrál soupeř místy jen na jediného útočníka, nedokázali jsme se ubránit. Po lítém boji jsme nakonec prohráli 20:25 a tak o dva body prohráli i celé finále.
Každopádně druhé místo po našem těsném postupu do vyřazovacích bojů čekal asi málokdo, takže byla spokojenost.
Akci jsme zakončili v Berenice.

AVL 4.11.2006

Po neúspěchu na prvním turnaji, který má jediné pozitivum v tom, že všichni víme, kdo za něj může (Marku) nastal v sobotu neúspěch druhý. Marka na bloku jsem bohužel nahradil já a plácal jsem se tam jak nudle v bandě (naštěstí/bohužel Ondřej na tom nebyl o moc lépe) a na smeč přišel vypomoct Roman. Sestava tedy byla: Janie, Jana, Ondřej, já, Tom, Roman, a měli jsme naplánované tři zápasy. Sešli jsme se včas, dobře naladěni...
A hned první zápas vypadal nadějně - soupeř příliš nekladl odpor a dali jsme si ho za chvilku ve dvou setech. Zápas druhý už byl těžší, ale stále jsme disponovali docela dobrým výkonem - holky pěkně nahrávaly, útok slušný, jen blok a pole nic moc. Každopádně jsme první set vyhráli a po celý druhý set udržovali mírné a dostačující vedení. Zlomový moment zápasu a možná i celého dne přišel za stavu 24:22, kdy Tom ze svvých výšin seslal bombu krásně na čáru asi dva metry od rozhodčího a ten naše oslavy vítězství schladil nesmyslným rozhodnutím, že jako aut. Hádka nepomohla a naopak jsme silně znervózněli. Následoval špatný příjem, soupeř vyrovnal a nakonec set vyhrál. V tiebreaku jsme začali nesmyslně kazit ve všech činnostech a prohráli jsme ho taky. Nějak na rozhodčí nemáme štěstí.
Třetí zápas se opakovala situace se zhoršenou hrou všech postů a i když jsme dokázali držet se soupeřem krok, tak nás zradily koncovky. Slabota, slabota, prohra 0:2 a špatný pocit. Aspoň teda já jsem ho ze své hry měl.
Celkem tedy 4/9 bodů za sobotu a 7/21 celkově. 33% je fakt slabota, snad to nějak ještě dotáhneme.
Dalším sobotním zklamáním byla hospoda Na Santince v Dejvicích. Jídlo sice vypadalo dobře, ale dlouho jim to trvalo a účtovali si nějak podivně moc peněz.

Nečekaně mnoho lidí

...se sešlo na páteční volejbal. Dostavila se i volejbalová elita různých zemí - zastoupeny byly Itálie, Francie a Slovensko. Několik hráčů jsme museli dokonce odmítnout, jak nás bylo mnoho, ještě štěstí, že vedle v zelené měli volejbalisté opačný problém. Páteční plácání 6x6 opravdu nepamatuju a jako příprava to stálo za to, i když to nakonec Boogy k vítězství v AVLce nepomohlo. Jen tak dál! Třeba se jednou opravdu dostaneme i k nacvičování nějakých akcí.