Přípravný turnaj AVL 14.10.

Zpočátku se vyskytl organizační problém - Boogy klasika - chybějící nahravačka. Jako klasická jednička týmu byla samozřejmě Bjetka, ale jelikož Janie byla odvolána za extraligovými povinnostmi, nastalo den před začátkem zuřivé hledání druhé náhry. Té se nakonec ujala Kačka Mejzlíková, která přestože vyhrožovala, že už dlouho nehrála, se zhostila své role velmi dobře.
Začalo se před devátou hodinou třemi zápasy skupiny. První dva jsme s přehledem vyhráli a ve třetím jsme prohráli s Ivanem. Celá hra byla ve znamení blokařů, kterí se pletli nahravačkám, nízkých nahrávek, které se sem tam objevovaly po zbytek dne (nahrávky byly nad sítí, takže sváděly k ráně, ale ne dost, aby výsledek byl ve hřišti). Taky pole jsme si nebyli schopni dostatečně pohlídat a tohle právě uměl tým staříků využívat.
Po krátké pauze nastala pohroma v podobě další prohry (jen o pár bodů) s nějakými plácaly a před námi byly relativně temné vyhlídky - buď další prohrajeme (to byla ta nejčernější) a tak skončíme na nějakém děleném posledním místě a nebo vyhrajeme všechno a skončíme s cenou pátí.
Soupeřem ale byli Papíroví Favoriti (přejmenovaná Krvavá Záda s Katkou Rusou v čele) a ačkoliv bych to nejradši prohrál a šel domů, tak s tímhle soupeřem by to byla ostuda. Buďme k sobě upřímní, ona to byla ostuda už i takhle, ale tohle už by bylo příliš. Moje rameno ovšem nevydrželo nápor čtyř zápasů a začlo odporně bolet, museli jsme tedy provést s Ondřejem rošádu postů a rázem jsem zjistil, proč se blokaři pletou nahravačkám - v rámci příjmu dál od sítě totiž blokař překáží skoro pořád. Omlouvám se tímto blokařům za slovní inzultace, dělal jsem to taky...
Papírové Favority jsme po vyrovnaném prvním setu rozmetali ve druhém a postoupili dál. Další soupeř byli Pekos (s těmi jsme hráli první zápas) a přes stupňující se únavu jsme je dali taky. Jejich holky byly opravdu marnost nad marnost. Do posledního zápasu jsme nastoupili jen v pěti hráčích (Kačka musela někam odejít) a s hroznou únavou na zádech. Ani nevím, kdo byl soupeř, prostě jsme se šli ploužit na palubovku, samozřejmě už jako poslední... Hrůza. Hráli jsme hrozně a nic na tom nezměnilo ani konečné vítězství, které se odvíjelo hlavně od postavení, kdy jsme byli tři chlapi na síti. Celkově tedy bylo páté místo (asi z 12?) a výhra v podobě slušivých kloboučků, ve kterých Bjetka vypadá jako fifinka (opravdu ta ze čtyřlístku) a Ondřej jako buzna.
Zakončení dne se konalo v Einsteinu na Letné, kde dokonce ani nebyla ta šílená servírka.