A zase něco odkazů

Shlédl jsem něco volebních televizních spotů. Jednak je to spot čssd, pak tři spoty ods a taky dobře známý prd (pardon, link směřuje jen poblíž, klip samotný si musíte najít) Unie svobody. Prd vypadá, jako kdyby US už složila zbraně a s vědomím, že ji nikdo volit nebude, se rozhodla aspoň dotaci na volební klip vyměnit za nálepku "nejšílenější spot" a tím vstoupit do historie. Klipy ODS jsou dobře natočené, celkem vtipné a trefné, je v nich nenásilnou cestou vyjádřen volební program... prostě takhle si představuju předvolební spot. ČSSD má hodně nekvalitní a hodně dlouhý spot, který bych šacoval spíš na vzpomínání stoletého socdemáka na starý časy - zpočátku je to ukázování tradice a historie strany (pomozte mi, dějepisci, co říkal pan Q, jaké měli socdemáci před válkou preference? Opravdu nějak tehdy zasahovali do politického dění?). Pak se přehoupneme do doby nedávno minulé a vidíme prolínající se obrazy velkých úspěchů socánků - mladý Miloš a jeho vítězná procenta, běžící Špidlík a jeho velké vítězství, pan Kakao, Mašinfíra, Miladka Emerová atd, takže každopádně lidi povětšinou známí nechvalně. K tomu nám hraje asi minutová utahaná klavírní písnička (těch 7 minut stále dokola), kterou bych po chvilce tréninku snad zvládnul zahrát taky. Spot nudí už po minutě a ke konci mě držela opravdu už jen dokumentaristická zvědavost.
Hned vedle Prdu na stránce idnes.tv je taky natočený brutální zásah na náměstí karlově, který ukazuje akorát tak to, jak paní Jacques simulovala a řvala, ačkoliv jí nic nedělali a pak taky, jak fízla, stejně jako kohokoliv jiného, rozčiluje a znervózňuje televizní kamera. Ostatně dobrý článek o tom je zde.

Dneska je první beachový den BooGy a já jsem nemocný. Ach jo. Opravdu mě to mrzí, ale je to tak. A příští týden taky nemůžu, protože jedu se školou na exkurzi (vinné sklípky), kam se mi vůbec nechce.

Jak pořád sedím doma, tak taky koukám na filmy. Můžu vám jen doporučit čínský film Hrdina (Hero). Kam se hrabe celý Holywood a jeho efekty. Masové výjevy armád a shromáždění, skvělé bojové scény a efekty (poněkud umírněnější, než třeba u Tygra a Draka, ale stále se tu létá). Když už tyhle dva filmy srovnávám, tak Hero má taky lepší příběh. Vlastně se dostáváme třemi verzemi k tomu, jak se hrdina dostal ke zbraním jiných tří velkých bojovníků. Každá z verzí je zvýrazněna jinou barvou kostýmů - Jasně červenou střídá žlutá a nakonec bílá. Vzpomínky jsou v zelené. A jak to všechno dopadne? Čínsky. V rámci neúcty k lidskému životu se všichni hlavní hrdinové obětují vyššímu principu sjednocení světa a slavně chcípnou. Film má taky skvělou hudbu.
Proč vlastně pod tlakem takovéhle kvalitní kinematografie Holywood ještě nezkrachoval? Asi proto, že by se tyhle skvělé samurajské stále stejné filmy přejedly stejně rychle, jako se přejídá americké bezduché střílení.