Čtvrtek plný volejbalu

Ráno jsem vyrazil za pozváním spolužáků na antuku v rámci děkanského dne. Bylo nás sice sedm, ale jeden takovej zvláštní týpek (říkali mu "Pletací", protože prý v prváku na přednáskách pletl a to turborychlostí jedna ponožka za přednášku) hned po několika míčích druhého zápasu (v prvním si vylosoval střídání), kdy nebyl schopen pochopit princip blokaře, čili že má stát vprostřed, blokovat vprostřed a smečovat zprostřed prohlásil, že na to sere a jde domů. Hra za moc nestála, zpočátku jsem se ujal náhry a docela dost dobře hrajísí Lála šla smečovat, ale asi to nebyl úplně dobrý nápad, protože pak vznkala mrtvá postavení, kdy docela dost špatně nahrávající druhá holka (nějak od M se jmenovala) nedokázala nahrát na smeč Lále (klasicky nalito) ani blokaři Martinovi nebo Tačmenovi (daleko a vysoko) a z toho pramenily obligátní šňůry bodů v soupeřův prospěch.
První zápas jsme prohráli v tiebreaku, druhý 0:2 a došlo ke střídání nahrávky. Soupeři, musím uznat, byli dost průměrní (asi jako my) a většinou stačilo málo, ale... prostě to nešlo.
Pak se provedla rošáda směč/náhra a hned to šlo líp. Ve třetím zápase jsme vedli 20:15 a 1:0 na sety a už sme dělali srandu. Ale pak sme nedokázali přijmout a hlavně nahrát, set jsme prohráli a tiebreak pak taky. Pak už zbýval jen jeden zápas (pětičlenná skupina byla) a ten sme dali v pohodě 2:0. Pouze první dva ze skupiny postupovali (byli jsme třetí) a já vyrazil přes bufet na chemáku do Dejvic, potažmo do Kladna.
Celkové hodnocení: sehnat nahrávku a pak teprve něco zkoušet nebo to vzít jako happening a neprudit spoluhráče že hrajou blbě, jako to dělal kapitán Fík.

Další volejbalová akce včerejška bylo čtvrté finále extraligy mužů mezi Kladnem a Ostravou. Složení výpravy: řidič-já, navigátor-Ender, zátěž-ženy (jmenovitě Janie, Andrea a Iva). Kladno v úterý snížilo v sérii na 1:2 a určitě chtělo vyhrát a vyrovnat, což se zpočátku dařilo, když v prvním, hodně vyrovnaném setu sice promrhali slušný náskok, ale v koncovce proměnili hned první setball. Ve druhém setu se Kladnu nic nepodařilo, zaostávali ve všech činnostech a prohráli ostudným rozdílem deseti bodů.
Třetí set byl docela v režii Kladna, které si vypracovalo hodně slibný pětibodový náskok, který ovšem dokázala Ostrava v koncovce zcela smazat servisem univerzála Konečného, který posílal nechytatelné bomby, které nejenže nechytali smečaři, ale ani libero Polanský, a když už se někdy zadařilo, neprosadili se Kladenští přes připravené Ostravské bloky. Set nakonec domácí prohráli s 23 body a byla to fáze utkání, ve které se všechno zlomilo. Kladenští si přestali věřit a začali neuvěřitelně často kazit podání. Nejenže vyhazovali tradičně riskující Ogurčák a Skladaný, ale i Rybníček, Fortuník a všechno zpečetil posledním míčem zápasu Pakosta, který, ač tradičně na podání jistý, poslal míč do půlky sítě.
Celkově hodnotím jako podařenou akci, naplněná hala bouřila, dostavil se početný tábor ostravských a zápas byl plný povedených volejbalových akcí a velkého nasazení v poli, ale musím říct, že s takovým servisem a příjmem může jen těžko extraligový celek pomýšlet na vítězství. Chápu, že blokaři to se svojí výškou a koordinací nemají na servisu snadné, ale když ani smečař (Janušek) nedokáže tvrdě podat (když jinak hrál na svém postu velmi dobře) a na druhé straně sítě to dokázali všichni...