Kladno vs. Liberec 16.2.2006

Zase jednou jsme s Janičkou vyrazili na extraligoivý volejbal na Kladno. Jméno soupeře slibovalo zajímavou podívanou - finalista loňského play-off hraje i letos v dobré formě a je v tabulce druhý (Kladno čtvrté).
Už v úvodu mě docela překvapila absence Aleše Holubce, který se přišel podívat pouze v civilu, a také chyběl druhý nahravač Ondřej Fortuník. Místo Holubce hrál z B týmu povolaný Kotrch (na zápase se Zlínem si vedl docela dobře, dnes to už tak valné nevylo, hlavně v poli došlo jeho přičiněním k několika nedorozuměním).
Druhého nahravače Kladno vůbec nemělo, univerzál Rybníček se na nahrávce chvilku rozcvičoval a moc mu to teda nešlo. Absence druhého nahravače se málem nevyplatila, když Skladaný chtěl v smečovat z pozice nahravače, příliš se přetočil, a nejenže netrefil míč, ale taky si pohnul se zády a chvilku to muser rozdýchávat. Smečaři byli slováci Ogurčák a Janušek, druhý blokař Pakosta a libero Polanský.
Kladno začalo velmi stylově esem Skladaného, ale jinak byl celý zápas servis nejslabší činností obou týmů. Hlavně liberecký Bíza nejspíš hodně trénuje na písku, protože první tři servisy z jeho ruky se nedají nazvat jinak než roury. Ale chybovali všichni a to víc, než dost. Dominovala Skvělá nahrávka na obou stranách. V přihrávce mělo jasně navrch Kladno, hosté se nějak nemohlo pod míče poskládat a hlavně to vidím jako příčinu jejich neúspěchu. Útok byl na obou stranách velmi pohledný. Aby ne - z takových nahrávek se to útočí samo.
Na bloku mě docela překvapil Pakosta, připadalo mi, že nestíhá. Často vznikaly velké mezery v bloku, nebo na vedlejším kůlu zůstával na bloku osamocený Skladaný, který moc šancí meměl. (ale na fotce se podívejte na ten neuvěřitelný výskok (má číslo 8), ten kluk má 185cm...).
Ve statistikách asi bude dominovat Ogurčák s útokem za tři středem sítě, ten snad hosté neměli ani jednou.
Zápas to byl moc pěkný, jen to podání pánové natrénujte...

PS: Kousek za námi na tribuně seděli osamělí fanoušci Liberce, asi rodiče některého z hráčů. Chovali se velmi zajímavě - dokázali celých pět setů křičet "Dukla! Dukla!" nebo z žákovských soutěží klasické "Raz! Dva! Tři!". Jen si to představte. Celá hala (tak sto lidí) čeká na servis, je docela ticho a najednou se ozve jeden výrazný hlas paní po padesátce "Dukla!".