Trest za dobrý sktutek

Dnes (vlastně včera) jsem jel na Boogy volejbálek a potkal jsem nešťastníka. Na první pohled z okýnka svého fára jsem spatřil docela vlasatého týpka, jak tlačí vyblitě zelenou stodvácu a protože nablízku bylo parkoviště, rozhodl jsem se tam zajet a pomoct mu. Třeba mu došel benzín a potřebuje hodit k pumpě, kolem které stejně pojedu. I doklusal jsem ke stodváce a začal tlačit. Ovšem z předpokládaného vlasatého mladíka se vyklubal asi čtyřicetiletý slovák s cigárem na pantu, který strašně smrděl chlastem. Popelnici jsme dotlačili na parkovisko, zaparkovali a slovák začal velmi silným hlasem křičet, jak to dělají jen opilci, kteří se asi už sami neslyší, že jako "nemá benzín" a že "to něje možne, by ta sragora, kurva, žrala petnacť litrou" a tak. "Mohol bys ma hodiť k benzinke?" Neochotně jsem přisvědčil s vědomím, že pumpa je vskutku nedaleko a snad ho brzo budu mít z krku. Smrad z něj šel opravdu nehorázný, ale naštěstí se nepokoušel si zapálit cigáro, co měl stále na pantu. U benzínky z něj vypadlo, "esli bych mu ako němohol pujčiť peniaze" že žiadne němá a zase rozjel to svoje silnohlasé "keby ta kara byla moja, vieščo, to bysom ju rozebral do šrubečku a opravil, ale ta je mojej ženy, tož němožem". Už rozezlen jsem se na něj skoro obořil, že to není můj problém a že docela pospíchám a aby si už vystoupil. "A kam ty teraz ako iděš?" "Do toho vám nic není pane. Do centra ale ne, končím tady poblíž, takže nikam dál vás rozhodně nepovezu". Slovák tedy vystoupil, fláknul mi se dveřmi se slovy díků a nečekaně silnou ranou do střechy mého vozidla mě konečně propustil.
Fuj. Pak si má člověk pouštět do auta cizí lidi. Po cestě zpátky jsem hodně zvažoval, jestli mám po tomhle zážitku brát (byť docela normálně vypadajícího) stopaře. Vyměkl jsem a nakonec se z týpka vyklubal příjemný společník a po cestě jsem si dobře popovídal. Tak nevím...